Včelaři

Historie včelařského spolku Traplice se začíná psát 20.1.1929, kdy byl spolek založen 14 členy. Spolek sdružuje včelaře z obcí Traplice, Jalubí, Sušice, Babice, Jankovice, Košíky a Kudlovice. Za 5 let činnosti měl spolek 42 členů, 1949 74 členů s 526 včelstvy, v 70 letech 94 členů s 691 včelstvy, 1989 85 členů s 931 včelstvy. Po tomto období rozvoje nastává útlum a například v roce 2005 bylo 60 včelařů s 585 včelstvy, 2010 71 členů s 688 včelstvy. V roce 2014 má spolek v Kudlovicích a Kudlovické Dolině 12 včelařů plus 4 včelaři z Otrokovic, Zlína a Uh. Hradiště, kteří chovají  včely na katastru Kudlovice.

Činnost spolku se od svého začátku soustředila především  na  vzdělání  a sdružování se lidí stejných zájmů, kdy především v období rozvoje probíhalo každý měsíc setkání, kdy si  včelaři předávali a diskutovali své zkušenosti a poznatky. V 70-80 letech pořádal spolek plesy, které se konávaly v Traplicích a později i v Babicích. Pořádaly se zájezdy a vysazovaly se včelařsky významné keře a stromy. V 80 letech byl při ZŠ založen včelařský kroužek, který léta vedl pan Vladimír Drábek. Učil děti poznávat práci se včelami a rozvíjel jejich vztah k přírodě. Vysazovali stromy a keře.

V posledních letech se činnost spolku omezuje na každoroční pořádání poznávacích zájezdů, včelařských kurzů pro začínající včelaře, kurzů na různá témata jako např. ošetřování včelstev během roku, chovu matek, na které přijíždějí  odborníci z celé Moravy. Spolek finančně podporuje členy se zájmem o vzdělávání příspěvkem na účast včelařských výstav a akademiích. Spolek nakupuje pro své členy včelí matky ze šlechtitelských chovů.

Nejdůležitější pro občany Kudlovic je však činnost včel samotných. Vždyť bez opylování včelou a ostatním hmyzem se neobejde 80% rostlin a stromů. Jediná včela přežívá zimu v početném společenství a je tak schopná v prvních jarních měsících opylovat krajinu, která je zaplavena miliony květů. Jedno včelstvo opyluje přibližně 250 milionů květů. Jaro je obdobím hojnosti pro včely i pro včelaře, který v tuto dobu vytáčí první med. Bohužel již koncem května a začátkem června nastává období, kdy v Kudlovicích a okolí je včelí pastvy jako šafránu. Pole, ale už i zahrady se stříkají herbicidy, které nejen zamořují půdu, ale likvidují veškeré kvetoucí plevele. (název plevel dal nejspíš rostlinám člověk neznalý jejich skutečného významu) Trend zelených trávníků bez jediného kvítku dovršuje každotýdenní mulčování včetně hmyzu ve všech stádiích vývoje. Tvoříme chudou krajinu s převahou jednotlivých druhů rostlin a tím k podvýživě druhů na nich závislých. Dochází tak k nefunkčnosti ekosystému a tím přemnožení  škůdců.

Pro včely a ostatní hmyz je tato krajina zelenou pouští, ve které zůstávají  jen malinké oázy kolem cest, potoka a trocha luk, které se sečou po odkvětu a květin, které si někteří ještě pěstují pro radost. Nadějí na další období hojnosti jsou potom lípy malolisté, které jsou vynikajícím zdrojem nektaru i medovice. Bohužel i těchto stromů není v okolí mnoho a jejich množství se snižuje. Navíc vydatnost nektaru a medovice je závislá od počasí. Po odkvětu lip je v naší zemědělské krajině už jen malá naděje na nějaký vydatnější zdroj nektaru. Zažil jsem pouze jednou koncem července přemnožení mšic na švestkách, které byly zdrojem medovicového medu. Uvědomme si, že jeden kg medu je nektar z  5 miliónů květů. Včelstvo samotné spotřebuje pro vlastní potřebu asi 90 kg medu. Období od července je pro včely v současné krajině období bídy, kdy včelstva přežívají v některých letech jen díky včelaři, který jim včas dodá cukerné zásoby, protože med, který si na jaře přinesly, jim včelař odebral s nadějí, že si včely přinesou jiný jako jiné roky.

Mohlo by se zdát, že situace není tak špatná. Vždyť i v minulosti roky hojnosti střídaly roky špatné. I v předchozích letech doházelo k masivnějším úhynům včelstev. . Například  v roce 1955 během zimy uhynulo 170 včelstev což bylo asi 30% a dalších 200 včelstev bylo tak slabých, že ten rok nepřinesly žádný med.  Jednalo se úhyny v poměrně dlouhých časových obdobích a vždy se jednalo o jevy, kdy byla jednoznačně známa příčina úhynů včel.  V posledních letech se však asi v 3letých cyklech opakují úhyny, kdy jsou příčiny úhynů ne zcela jasné. Často se stává, že včelstva které jsou na jaře zdravá a vitální, nedožijí ani do zimy. Situace v přírodě je taková, že divoké včely přežívají jen výjimečně. Tato situace vyžaduje od chovatelů včel zvýšené nároky na obnovu včelstev a tím i zvýšené finanční náklady na chov včel.

Každý s nás však může přispět k zlepšení  životních podmínek včel a dalšího hmyzu. Když každý nasadí v koutu své zahrady kvetoucí  keř, či  léčivé rostliny, přispěje tak ke zlepšení situace. Když budeme používat postřiky na ochranu rostlin mimo dobu, kdy jsou hojně navštěvované hmyzem. Nebudeme sobecky lámat plné náruče kočiček, které jsou první důležitou pastvou včel po dlouhé zimě.